Přírodní medicína není jen souhrn biologicky aktivních doplňků výživy.

Přírodní medicína je především filozofie - filozofie, že člověk je součástí přírody a příroda je ve své podstatě dokonalá. Příroda má své přírodní zákony, pokud je člověk dodržuje, zachovává si zdraví, pokud je porušuje, vyvolává různé choroby a zdravotní problémy.

Od počátku svého vzniku člověk udržoval svoje zdraví na základě poznatků získaných tisíciletým pozorováním a předáváním si těchto informací. Využíval k upevnění zdraví přírodní prostředky, především rostliny a minerály, a tím se vlastně neodlišoval od ostatních živočichů, kteří zdravotní problémy řeší podobně. V přírodě se nachází všechno, co živý tvor potřebuje, a to se týká i člověka. Tato věda o zdraví byla v souladu s přírodními zákony a předávala se z generace na generaci.

Asi před 200 lety se začala prudce rozvíjet věda, technika a medicína, která slibovala rychlejší řešení všech problémů. Na přirozenou, tisíciletími ověřenou, ale pomalejší - tradiční vědu o zdraví, se začalo rychle zapomínat. A dnes už se tato věda nepovažuje za tradiční, ale je označována jako netradiční - alternativní. Tisíciletá, na přírodních zákonech založená medicína, která řeší příčiny nemocí, byla nahrazena mnohem mladší, nyní již označovanou jako tradiční medicína, která umí velmi rychle řešit viditelné symptomy nemocí, ale často není schopna řešit příčiny, a dokonce během léčení může vyvolávat další choroby.

Nová "tradiční medicína" je stále specializovanější, člověk byl  "rozparcelován" na jednotlivé oddíly a každým se zabývá jiný lékař-specialista. Na člověka se přestalo hledět jako na dokonalý soběstačný přírodní systém, kde všechno spolu vzájemně souvisí, člověk se stal souhrnem jednotlivých orgánů, které se léčí odděleně, různými lékaři-specialisty, za využití umělých chemických preparátů, se kterými se organizmus  nesetkal a neumí si s nimi poradit.. Takový přístup je ale v rozporu s přírodními zákony, a dříve nebo později se to musí projevit na zdraví člověka.

Přírodní medicína naproti tomu předpokládá, že člověk je složitý biologický systém, který je však schopen seberegulace a sebeobnovy - nejlepším lékařem je náš vlastní organizmus, musíme mu však zajistit určitou péči. Je to složitý biochemický systém a každý systém ke svému fungování potřebuje péči.

Přírodní medicína pečuje o vnitřní systém člověka a nemusí pak léčit nemoci, protože "spokojený" organizmus si je "vyléčí" sám. Vnitřní prostředí organizmu se musí zharmonizovat, aby se podpořila samoléčivá schopnost organizmu.

Pokud je však porušováním přírodních zákonů porušena rovnováha v organizmu, nelze očekávat okamžitou nápravu. Přírodní medicína není medicínou akutní, harmonizace je otázkou měsíců a někdy i let. U každého člověka  je to jiné, ale klient (pacient) vždy musí počítat s tím, že se jedná o dlouhodobější proces.

Součástí čínské přírodní medicíny jsou i tělesná a duševní cvičení, akupunktura a akupresura.

Zdroj: MUDr. J. Krejčí (praktický lékař) – seminář 2006